To jsou věci

24. března 2010 Co se u nás děje

Všude se hovoří či píše o baby boomu a ona to bude asi pravda. S jarním počasím se objevily v našich „ulicích“ maminky s kočárky, dokonce i s dvojkočárky. Kolem nich drandí už starší sourozenci na odstrkovadlech, tříkolkách i kolech.

Dobrý den či ahoj se rozléhá celou obcí. A konstatování typu: „Ten váš/tvůj, ta vaše/tvoje holka/kluk ale přes zimu vyrostl/a!“ či „ty vaše/tvoje děti rostou jako z vody“ budí ve všech maminkách hrůzu z kompletní obměny dětského šatníku.

Nechte obavy stranou, vždyť právě pro všechny maminky z blízkého i vzdálenějšího okolí pořádaly dvě Přezleťandy, též maminky malých dětí, paní Klára Kábelová a paní Martina Drexlerová, první burzu dětského oblečení.

Akce byla naplánována na čtvrtek 18.března od 13 do 18 hodin. Ukázalo se však, že i zde platí „kdo dřív přijede“ a tak nejvíce v nákupu uspěli ti, kdo přišli hned zkraje burzy. Což o to, na malé děti, jejichž věk se počítá na měsíce, bylo věcí dost a dost celé odpoledne, ale na malé předškoláky a školáky už s přibývajícím časem toho na výběr moc nezbývalo.

Obě organizátorky si problému věcí pro starší děti jsou plně vědomy, a proto se i touto cestou obrací na všechny rodiče, zejména maminky, aby neváhali a nepotřebné kalhoty a trička „poslali dál“. Vždyť pěkné džíny, které jsou vaší ratolesti trošku krátké a do školy se s „čekáním na velkou vodu“ nechodí, by mohly nadělat parády u někoho jen o kousek menšího, ne?

Za manipulační poplatek 3,–Kč za kus se stoly, židle i pódium prohýbaly pod krásně naaranžovanými bodýčky, dupačkami, tričky, kalhotkami, pyžámky, sportovními soupravičkami,…., vše opatřeno cenovkou. Seznamy prodávaných věcí se pomalu plní barevnými čárami za jejich prodej, v pokladně cinkají a šustí vybrané peníze, přesto zůstává i 18.hodině mnoho věcí neprodaných. A tak obě organizátorky začínají připravovat balíčky zbylých věcí a peněz pro každou ze 33 převážně maminek, které sem věci do burzy nabídly. Práce jak na kostele a ty tři koruny za jednotlivý kus oblečení, to snad ani není odměna – proto přidáme ještě aspoň jedno pořádné DĚKUJEME; za čas, nápad a hlavně chuť udělat něco i pro jiné. Díky.

Ačkoliv se všechny věci samozřejmě neprodaly, není třeba věšet hlavu a přemýšlet kam s nimi, protože dle slov paní Drexlerové i Kábelové to nebyla burza poslední. To je slovo do pranice a mají-li obě chuť do dalších akcí, my ostatní to jen přivítáme.

Fotogalerie