Obec Přezletice


Zlatě svítící slunce na posvícenskou neděli

Vyvěšeno: 14. 9. 2011

Zlatě svítící slunce na posvícenskou neděli

Zní to až neuvěřitelně, ale na zlatou posvícenskou neděli bylo po roce opět slunečno a krásné skoro až moc teplo. Stan, který byl připraven na Horní návsi pro nepřízeň počasí a místo na schování před případným deštěm, byl letos spíše obřím slunečníkem. Však také stínem vzaly zavděk nejedny partičky – rodinné, kamarádek, spolužaček, spolupracovníků a tak.

V 15 hodin už stáli před vraty Křenova statku připraveni čtyři muzikanti Pražského pouťového orchestru, aby mohli hned po slavnostním přivítání starostkou obce Veronikou Vrecionovou a kulturní „duší“ Olinou Hanzlíkovou zahájit svou hudební produkci. Jen ta fotografka chybí … omlouvám se ještě dodatečně za malinké zpoždění.

Snad nikomu to malé zdržení nevadilo a v klidu si tak vypili kávu, ke které mohli zakousnout báječné jednohubkové posvícenské koláčky od dvorní cukrářky paní Mesnerové. Podle náhodného průzkumu vím, že nejrychleji se zaprášilo po makových.

„Dámy a pánové, odpoledne vás bude provázet náš pouťový orchestr, který vám zahraje k tanci i poslechu nejen staropražské písničky, ale splní vám jakékoliv hudební přání“ uvedl před první písničkou sám kapelník. Hráli skutečně jednu národní i staropražskou písničku za druhou, diváci se přidávali nejen zpěvem, ale postupně se osmělovali i k žádosti o písničku. Přesto hudebníky jedna žádost tzv. dostala a písničku nezahráli – paní Hanzlíková chtěla nechat zahrát Přezletickou polku (čtenáři Obecního zpravodaje už jistě poznali autora) a muzikanti ji neznali! Škoda, protože si myslím, že by si ji přítomný pan Hulička užil ze všech nejvíc.

„Já vám něco musím říct“, obrací se ke mně v písničkové pauze paní S. „My jsme na tenhle orchestr chodili před dvaceti na hrad, kde o víkendu na nádvoří hrál jak Pouťový orchestr, tak třeba vojenská hradní hudba. Ale kamarádka říká, že prý nebyli takhle blonďatí! Vždyť jsou šediví,“ smála se paní Schneiderová.

Na osvěžení pivo, limo, víno či letošní burčák, pro zábavu hudba a pro ty nejmenší stály jako vždy před Horní hospodou houpačky a střelnice; prostě posvícení jak má být.

Neděle skončila, rychle do hajan, zítra čeká ty nejvěrnější starousedlíky „Pěkná“. Ráno ještě vykopat brambory a pak už nic nebrání tomu pokračovat v posvícenských oslavách. Krátce po 14. hodině sedá v koutku Horní hospody za klávesy další muzikant, aby vyhrával „zvesela“ až do večerních hodin všem zpěvu i tance chtivým Přezleťákům. A já zase přišla pozdě :-)

Takže za rok s dobrou náladou a včas.

P.S. Moc děkujeme za báječnou kávovou a koláčkovou obsluhu všem „holkám“ od kultury. (Nemůžu jmenovat, protože bych zase omylem na někoho zapomněla a to by mne pak moc mrzelo.)

Fotogalerie

«Zpět