Obec Přezletice


2. Přezletická drakiáda

Vyvěšeno: 6. 10. 2009

2. Přezletická drakiáda

Je to skoro k neuvěření, ale všechny letošní venkovní akce pro děti byly ve znamení hezkého počasí. Nejinak tomu bylo i v sobotu 3.října, kdy se konal druhý ročník Přezletické drakiády – svítilo sluníčko, nebyla ani zima ani horko a foukal úžasný vítr, přesně takový, jaký potřebují papíroví či textilní „draci“ pro svůj let.

Kolem třetí hodiny odpoledne se vznášelo malé dračí hejno nad cestou na Podolanku a během hodiny už to bylo hejno opravdu pořádné. Na podzimních polích po obou stranách podolanské polňačky běhaly nebo postávaly dvou i vícečlenné skupinky dětí a rodičů či prarodičů a nad jejich hlavami se vznášeli malí, velcí, barevní, papíroví nebo textilní draci.

Hlavní organizátorka drakiády paní Olina Hanzlíková zářila spokojeností: „Loni tu bylo skoro sedmdesát lidí a letos jsem napočítala 100, a to zdaleka není konec!“ „Paní Hanzlíková, paní Hanzlíková, podívejte na mého draka!“ dožaduje se pozornosti klučina, jehož drak lítá ze všech draků nejvýš. Pomalu ani není ve výšce na nebi vidět. „Báječný. Půjč mi ho na chvíli“, prosí oslovená a během chvilky třímá třepetajícího se draka, který ale v jejích rukou začíná nebezpečně kličkovat. Teď se ale pozná pravá odbornice na draky, protože neposlušného dráčka dokázala pár tahy za sňůrku ihned přivést k rozumu.

To se ovšem nedaří všem – báječně letící drak z ničeho nic předvede „salto mortale“ a padá střemhlav na zem. Naštěstí dětské nohy jsou rychlé (někdy i tatínkovy) a drak během chvilky opět shlíží na svého „páníčka“ z modrého nebe. Dobře to dopadlo, ale ne vždy je to tak snadné. Vítr zesiluje a začíná se sem tam ozývat dětský pláč. A důvod? Drak se utrhl a řítí se směrem na Podolanku nebo se zamotal do provázku svého konkurenta a je potřeba oba „krasavce“ osvobodit a poslat zase vzhůru do oblak.

I o kuriozity není nouze – dráček báječně letí a letí a letí, když tu ouha! Popouštěný provázek není přivázán na držátko a drak se vymyká své majitelce z kontroly a mizí v dálce. Naštěstí i teď to dobře dopadlo a po pár desítkách metrů „svobody“ si dráček řekne, že už se proletěl dost a padá k zemi. Vždyť děti si mají užívat radost z poletujících draků a vítr tu má být jen pro báječný dračí let a ne pro osoušení slziček.

A vítr sílí a sílí a udržet draka dá opravdu práci – malá Bibinka to poznala na vlastní kůži. Jeden z nejhezčích draků - doma vyrobený klasický drak i s barevnými bábrlaty na ocase má najednou sílu jako lev a Bibince se vyškubl a letí pryč. Naštěstí se mu připletl do cesty provázek jiného „fešáka“ a zabránil tak drakovi frnknout. Uf, to byly nervy. Své nervy si ovšem šetří úžasná „pouštěčka draka“, která zaujala polohu ležmo – viz foto.

Odpoledne utíká skoro rychleji než lítají draci a je nejvyšší čas na občerstvení a doplnění tekutin po všech „sportovních“ výkonech. A tak Olina Hanzlíková zve: „Všichni vzhůru dolů k hasičárně na opékání buřtů!“

A jde se. Oheň je tak akorát rozpálený pro opékání buřtů, které dětem nabízí „muž za pultem“ Jirka Malý, jemuž po chvíli vydatně pomáhá vnouček se svou slečnou – viz foto. Za pípu se postavil další muž Jáchym Vrecion, dětem čepuje kolu a rodičům chlazené pivečko a vůbec nemůžeme říct, že ten vrchní od Kozla je „ňákej divnej“.
Občas vítr rozfouká oheň tak, že „opékači“ buřtů musí uskočit před plameny, ale není potřeba se bát, nad vším bdí oči tří členů místních dobrovolných hasičů. A že hasit umí :-) !

Krásné podzimní odpoledne končí a já zde musím říct DĚKUJI všem za skvěle připravené dračí odpoledne a už se moc těším na 3. Přezletickou drakiádu v roce 2010.

P.S. Během hodiny zmizely lavice, židle, pultík, po ohni ani památky – nikdo by nepoznal, že se tady sešlo velké hejno krotitelů draků a spořádalo ještě větší hejno (anebo snad věnec?) buřtů. Díky Ludvo Dobiáši a Mirku Vocásku!

Fotogalerie

«Zpět