Obec Přezletice


Karnevalové veselí

Vyvěšeno: 24. 2. 2011

Karnevalové veselí

Kdo šel v sobotu 19.února kolem 16. hodiny po chodníku u obecního úřadu, jistě by si myslel, kdože to slaví ve společenském sále své narozeniny či jiné jubileum. Další myšlenka by patřila tomu, že se jedná o společnost hodně velkou a možná již lehce společensky unavenou, protože z pootevřených oken zaznívalo houkání Mašinky, která veze samý … pozor změna – VESELÝ!

To by přece ani jinak nešlo, když mašinka měla poskládané vagónky z mnoha princezen, pirátů, Supermanů, víl, berušek, vodníků, medvídků, draků … no prostě pohádkových bytostí, které jako lokomotiva vezla Sněhurka. A kam jela? Tunelem na tradičním přezletickém karnevalu zpět k pódiu, kde kapela Boba s Bobkem zpestřovala dětem zábavné odpoledne plné her a soutěží.

Nejvíc ale byl obležen stůl vedle pódia, na kterém byly připraveny malé či větší tombolové dárečky. Každý malý namaskovaný „špunt“ si totiž při příchodu na karneval vybral z košíčku pexesový obrázek s postavičkami Rumcajse a spol. a shodoval-li se jeho obrázek s pravidelně losovanými obrázky, mohl získat báječnou cenu. A že jich bylo – od puzzlí přes plyšové hračky všech velikostí, stavebnic Lego až po sladkosti všech druhů. To se nikdo nemohl divit, že při losování byla před stolečkem tlačenice skutečně přenáramná.

Ale vlastně nejen před stolečkem; stoly pod okny obsadily hlavně babičky s maminkami, tatínkové byli spíše skryti za objektivy fotoaparátů a snažili se zachytit své rozdováděné dítko v co nejlepší pozici. Dřina to byla, ne že ne, a tak se nelze moc divit tomu, že by bodlo nějaké to studené občerstvení – a tak část tatínků pendlovala mezi sálem a Hospodou Na náměstí; o zlatavý mok se ale partnersky podělili ..

O co se však nepodělili, byla výhra v soutěži tatínků „O nejrychlejšího jedlíka nejsuššího preclíku na světě“ (plechovka piva); ale maminky si ve své soutěži „Poznej co jíš“ vlastně také nechaly výhru (kosmetika) pro sebe.

Potlesku a povzbuzování od svých dětí si ale všichni užili vrchovatou měrou.

Po soutěžích rodičů přišel na řadu další taneček a dokonce došlo na dětské písničky, které si všichni předškoláci, školáci, ale i dospělí s chutí zazpívali a pak byl čas na další kolo dětských soutěží – popelkovské přebírání hrachu, skládání kostek dohromady, uzlování. „Soutěže jsou sice fajn, ale hlavně aby se už zase losovala ta tombola“, myslel si kdejaký medvěd, pirát nebo princezna. I když někomu to bylo ale úplně šumafuk,

někomu narostla křídla jako po Red Bullu,

pro Supermana byl karneval málo akční a musel si při tanci trošku zapařit na mobilu,

někdo „zapařil“ zase až moc (ne, nebojte, to je jen „otrava“ z poněkud vyššího věku),

a ten poslední byl otráven až moc (nechtěl se na mne otočit, ale neuvědomil si, že stojí se svou ubrečenou tváří před zrcadlem ☺).

Odpoledne uteklo při hrách, tanci zpěvu a lumpárnách jako voda. Je čas na poslední bitvu s nafukovacími balónky v zadním koutě sálu, kam oko organizátorů nedohlédne a odkud se ozývají rány jako z děla. Kdejaký dospělý při té ráně nadskočil jak se lekl, s dětmi to ale nic nedělá, ba naopak. Nejvyšší čas zkrotit dravé šelmy, vyrazit směr domov a z pohádkových postaviček udělat zase ty naše hodné zlaté dětičky.

Masky do skříně a za rok zase při karnevale AHOJ!

Fotogalerie

«Zpět