Dětský den v novém
To byl nápad spojit oslavy dětského dne s uvedením do provozu nového dětského hřiště a hned otestovat zátěž jednotlivých herních prvků. Moc jich zatím sice není, ale houpačka, houpadlo, šplhací síť a hlavně klouzačka s velkým pískovištěm (co vlastně není pískoviště, ale bezpečnostní dopadová zóna) splnila navečer veškerá má očekávání.
Ale zpět k oslavě svátku dětí. Od 15 hodin se na hřiště i přilehlou louku snášely kromě květů topolů a jiných alergenů i teplé sluneční paprsky, které přilákaly k rybníku neuvěřitelné množství především malých dětí. Pro děti malé i větší byly připraveny soutěže v chytání polystyrénových rybiček na udici, šroubování matiček na šroubky různých velikostí, obtahování obrysů všemožných tvarů, ale jen podle odrazu v zrcadle (to vůbec není jednoduché a dokonce to dohnalo jednu holčičku k slzám), házení míčků do nenasytné tlamy veselého prasátka, proplétání se provazovým bludištěm, hra na řidiče hasičského vozidla nebo obsluhu vodního děla na střeše cisterny, házení kroužků na cíl, chůze na chůdách, skákání, běhání, smání se, výskání, hulákání, ale i vztekání se. To všechno bylo možné zažít během dětského odpoledne. A ještě jsem zapomněla na pouštění motorových lodiček na rybníce, na stříkání hasičskými hadicemi do rybníka nebo na trávu nebo sledování opravdického hasiče-potápěče, který proplul pod hladinou rybníka směrem od silnice k „domečku“ pro kachny. Když se tam pak vynořil, chudák kačer dostal málem infarkt.
Veselý klaun Pepíno se svými pudlíky vtáhl do hry kromě dětského publika trochu i to dospělé – paní starostka měla za úkol roztočit obruč kolem boků a s havajským květinovým věncem kolem krku měla opravdu jen kousek k tanečnici hula-hula. Malá Ema se dokonce na chvilku stala cvičitelkou psů a svým povelem dokázala pudla Filípka přesvědčit k návratu na stoličku. A co teprve dětská kapela s vynikajícím bubeníkem, nejspíš Ringo Starrem! To byl vodvaz. Ještě jedna společná fotka, pak skoro 60-ti hlasá fanfára balónkových frkaček a vzhůru na další disciplínu, za jejíž splnění čeká sladká odměna. Odpoledne postoupilo a dostavil se hlad, skoro vlčí. To nemohlo naše kulturní organizátory a jejich pomocníky nijak zaskočit a tak po 17.hodině už plápolal oheň pro opečení těch nejbáječnějších buřtů. Některé pravda byly trošku ožehnuté víc než by odborníci na zdravou výživu doporučovali, ale kdo by je dneska na svátku dětí poslouchal, že?!
Dobrou chuť, ještě jednou všechno nejlepší, děti!
LČ
Fotogalerie
