Přezletice na nejposvátnější české cestě

Stezka byla vytvořena v průběhu zimy a jara 2022 a dokončena 1.7.2022 s bohulibým záměrem, aby se děti a mládež v odcizeném světě mohla poučit o dějinách, a řekli bychom, až mystériích své vlastní země.

Proto je tu vytvořena cesta osázená symbolickými pečetěmi a tabulemi, nořícími čtenáře do hlubin české historie a prehistorie.

Ústředním tématem naučné stezky jsou logicky přemyslovské postavy naší historie, které byly povýšeny až na jakési nadzemské mocnosti nebo archetypy, kolem nichž tisíckráte tepal a pulzoval život našich dějin. Václav, Ludmila, Bořivoj, a mnoho dalších jmen nadále zní v nevědomí českého národa. A tyto dějinné okolnosti jsou lemovány pravěkem keltským i vzácným nalezištěm předvěkého člověka na zlatém kopci.

Jednotlivá zastavení označují tyto dějinné milníky, které prošly zdejší krajinou, symbolickou krční páteří Čech, se srdcem Prahou a Jizerskými horami jako hlavou naší kotliny.

  1. Trůn přemyslovské princezny neboli Vinořská princezna. Její objev na hradišti v Praze-Vinoři poukazuje na dobu knížete Bořivoje a Velké Moravy, jejíž moc sahala až do Čech.
  2. Přemyslovský válečný buben je upomínkou doby starých Přemyslovců, od Přemysla Oráče po dobu knížete Hostivíta.
  3. Kelstké tržiště připomíná dobu železnou, s Kelty a Venety v Polabí a velkými vazbami jantarové cesty halštatské kultury na Etruskou říši.
  4. Vítězný praporec svatého Václava. Když byl kníže Václav prohlášen za svatého, měly s ním a se svatým Vojtěchem spojené předměty, ostatky, kopí a praporec činit v časech pro české knížectví a moravské zemské úděly nejtěžší zázrak a divy přivádějící přemyslovské vojsko k vítězství.
  5. Menhiry a rondely poučují o vzdáleném pravěku, kdy i zde byl neolitický kultovní rondel a zdejší okolí náleželo asi za knovízské kultury doby bronzové do oblasti českých menhirů.
  6. Na nejsvatější poutní cestě českých dějin, kdy Přezletice leží na možné trase převozu svatého Václava z Boleslavi do Prahy, rotundy svatého Víta. Pro každého vlastence, věřícího člověka nebo alespoň zájemce o historii, je tato cesta nejsvětější českou stezkou. Zde stojící pečetní menhir má proto tvar státní vlajky.
  7. Přezletice mezi posvátným Řípem a starobylou Kouřimí. Kolmo na svatováclavskou cestu vede linie od Řípu na Lechův kámen u hradiště Kouřimského. Podle jedné verze české pověsti si dávali Čech a Lech znamení kouřem, asi posvátného ohně (VATRY, persky ÁTAR). Zlatý kopec mohl být jedním z míst tohoto ohnivého obřadu.
  8. Pravěký člověk na Zlatém kopci. To, co však ve světě vědy nejvíce Přezletice proslavilo, je objem základů pravěkého obydlí předvěkého člověka. Zde lze spočinout na uchvacující vyhlídce u menhiru stojícího pračlověka a prožít časy bez tlaku civilizace.

Pečetě naučné stezky ve tvaru menhirů.

Jsme na okraji oblasti proslulé starými českými menhiry, vztyčenými kameny. To inspirovalo k vytvoření kamenných pečetidel českého knížectví a pravěké historie, jejichž spodní část z barevných kamenů je vtisknuta do pergamenu matky Země. Tao pečetidla-menhiry tak vyzývají nyní k četbě tabulí, ale též k meditaci o významů člověka v dějinách a vesmíru. Významem této naučné cesty je oživení stezky našich kořenů. Strom bez kořenů vždy uhyne a zmizí v nicotě času. Pro někoho je to výletní trasa, pro jiného malá české pouť do Jeruzaléma.

Přejeme vám hezké zážitky na dobrodružné cestě poznání.