Zlatá neděle
Zlatá neděle posvícenská byla skutečně zlatá! Od rána se z modrého nebe vesele smálo sluníčko a hned po obědě vylákalo na Horní náves spoustu dětí, rodičů a prarodičů, aby velcí i menší opět po roce vyzkoušeli své střelecké umění na růžích či válečcích, děti pořádně vzlétly do nebe na houpačkové lodičce, svezly se na řetízkovém kolotoči a nebo si zadováděly na obří nafukovací skluzavce nebo v kuličkovém království. K tomu všemu vyhrávala ta správná pouťová hudba, která podobně jako na velké Matějské pouti v Praze, kde u každé atrakce hraje jiná písnička, přecházela před horní hospodou v písničky v podání pana Zahradníčka mladšího a na prostranství u Křenů v lidové písničky západních Čech, které zpíval i tančil Špalíček Praha.
Hlavní posvícenský program byl připraven právě u Křenů, kde stoly i židle pod velkým stanem lákaly svým stínem k posezení u kávy a posvícenských koláčků, které roznášely jako vždy „holky“ z kulturní komise. Kdo nechtěl kávu, mohl si zakoupit loňské víno, letošní burčák či hroznovou bezalkoholovou šťávu a nebo si zajít na posvícenské řezané pivo do horní hospody. Koho i po koláčcích a kachně k obědu přepadl odpoledne hlad, ten mohl v hospodě dolní dostat skvělou opékanou klobásu a zapít báječným plzeňským.
Ve 3 hodiny všechny přítomné přivítala organizátorka Olina Hanzlíková a (podobně jako paní starostka Veronika Vrecionová v první přestávce vystoupení) poděkovala všem těm, kteří se na přípravách posvícenského odpoledne podíleli. Těsně po 15. hodině začal na Horní návsi hrát k poslechu i tanci Špalíček Praha, jehož lidové veselé písničky nenechaly v klidu zejména malé sólové tanečníky. Krásné bylo, když je vzali k sobě do tanečního kolečka okrojovaní Špalíčci a všichni společně tančili až se prach na zemi vířil. Po dvou hodinách lidových písní ohlásila paní Hanzlíková „zlatý hřeb programu“, konečně muzikanti zahrají Přezletický pochod, který složil přezletický skladatel Josef Hulička pro svou milou už v roce 1946; zároveň pozvala pana Huličku mezi muzikanty, aby si s nimi buď jen zazpíval a nebo i oddirigoval svou skladbu, tentokrát zvlášť upravenou pro Špalíček. Za velkého potlesku si pan Hulička svou píseň zazpíval.
A protože sluníčko pořád svítilo, nikdo ani nepospíchal domů, takže pouťových atrakcí si hlavně děti užily do sytosti. A nejen atrakcí, cukrová vata v modré barvě zbarvila všem mlsounům jazyky i pusy do modra, takže to v Přezleticích najednou vypadalo jako ve Šmoulově.
V pondělí nás ještě čekala Pěkná v horní hospodě, kde k tanci i poslechu hrál tentokrát pan Zahradníček starší, a letošní posvícení je minulostí. Takže zase za rok!
LČ
Fotogalerie
