Velikonoční zdobení
V neděli 24.března byl na pohled z okna skutečně jarní den jako když ho vyšije, ale bohužel jen při pohledu z vyhřátého pokoje. Čtvrtý den už bylo astrologické jaro a venku mrzlo jen praštělo; ranní teplota spadla pod – 11°C. Prostě březen, za kamna vlezem.
Jenomže se kvapem blížil i nejkrásnější svátek jara – Velikonoce, a tak bylo nezbytné zahájit v mrazivém počasí i velikonoční výzdobu domovů. V neděli odpoledne opět náš společenský sál praskal ve švech a stoly se prohýbaly pod hromadou voňavých perníčků ve tvaru vajíček, kohoutků, zajíčků i housátek, na které děti malovaly barevnou cukrovou polevou oči, uši, čumáčky i spoustu ornamentů. A vůbec nevadilo, že se někdy udělala špatná čárka nebo tečka, protože stačilo prstem chybu smáznout a prst hned olíznout. Mňam.
Kelímky od jogurtů, ve kterých bylo jarní obilíčko, se pod rukama dětí i rodičů měnily v louku s kuřátky, vajíčky i rozkvetlou vrbou; šup s kelímkem do krásného košíčku od našich pletařek a teď jen vymyslet místo, kde se bude obilíčko doma nejlíp vyjímat.
Málokdo si nechal ujít obléknutí vyfouklého vajíčka do pestrobarevné košilky; stačila jen horká voda a vajíčko už mělo krásné šatičky.
I na klasické barvičky došlo a kraslice na špejli či barevné mašličce svítila na všechny strany jedna radost.
Ti větší, kteří se nebáli horkého lepidla, vyráběli ozdobné jarní věnečky na dveře a nebo lepili ouška zajíčkům z pěnových vajíček. A kdo byl úplně nejšikovnější, ten si vytvořill hnízdečko pro kuřátka z velkého nítěného vajíčka.
Prostě každý si mohl vyrobit velikonoční ozdobu buď podle své fantazie a nebo podle ukázek na stole, které vyrobily předem naše přezletické pletařky. A právě jim patří ten velký dík za jejich středeční celozimní práci a přípravu dalšího ročníku přezletického velikonočního zdobení.