2. přezletická kolečkiáda
Ačkoliv počasí celý týden stálo tzv. „za starou belu“ (nebyl totiž den, aby nepršelo až nelilo jako z konve), v sobotu odpoledne se obloha umoudřila a jen prvním závodníkům, kteří kráčeli k naší závodní dráze v Zahradní ulici, chvilku drobně mžilo do vlasů. Ve tři hodiny, kdy startovala první kategorie, už nespadla ani kapička.
Nejprve závodily ty úplně nejmenší děti na plastových odrážedlech, řečených motorky. Všechny tři „jezdkyně“ daly do své jízdy úplně všechno a kdyby se vedoucí závodnice nezakoukala na diváky a dál se věnovala své skvostné jízdě, mohla získat zlatou medaili. Ale i stříbrná placka nebyla špatná. A závodění tyto nejmenší tak chytlo, že se na svých strojích účastnili v podstatě všech závodů a vesele si to drandili sem a tam; bylo velké štěstí, že nedošlo k žádnému karambolu.
Nejvíce obsazenou kategorií byla větší odrážedla neboli kola bez šlapek. Rychlosti, kterou se děti řítily po svém závodním okruhu, nedosahovali ani závodníci na kolech či koloběžkách, o kolech s přídavnými kolečky ani nemluvě; to byl fofr.
Naopak nejméně obsazenou kategorií byly koloběžky, kde mezi sebou svedly bitvu dva zcela odlišné „stroje“ – závodník na bantamové kolobrndě zcela převálcoval jezdkyni na koloběžce s malými kolečky. Ale to stejně nevadilo, na bedně byli oba!
A konečně tu byl dlouho očekávaný závod na kolech. Profesionální cyklisté by mohli závidět to stoprocentní nasazení a bitvu o nejlepší čas od začátku až do konce!
A tramtarará …. je tu vyhlášení vítězů, a to se vší parádou. Stupně vítězů si užili skoro všichni, těm nejmenším museli sice nahoru pomáhat rodiče, ale vítězné gesto s rukama nad hlavou zvládli už všichni sami.
Je velká škoda, že se letošního závodu zúčastnilo daleko méně dětí než při 1.Přezletické kolečkiádě a jak podotkla jedna z organizátorek, „bylo tady pomalu víc organizátorů než závodníků“. Ale my se necháme odradit a budeme se těšit na příští ročník. Stupně vítězů už čekají.
LČ
Fotogalerie
