XXVIII. memoriál Milana Javornického
V sobotu 12. července se sešlo 10 týmů hráčů malé kopané, aby si účastí v dalším ročníku tohoto turnaje připomněly památku Emana Javornického a pokusily se sportovně „poprat“ o putovní pohár pro vítěze.
A že se hráči málem doslova skutečně poprali! Zvláště poslední zápasy ve skupinách byly velmi vyhrocené, protože tady šlo o body nutné k postupu do play off. Je škoda, že možnost ztráty postupu do semifinále přeměnila sportovní bitvu na bitvu slov a urážek. A nejlepší odpověď na neustále protestujícího kapitána Kubelkových povstalců, kteří ovládli loňský i předloňský ročník, byl gól přes celé hřiště, za který sklidil potlesk člen týmu budoucích vítězů Peacockových, Kuba Šiller. Postup do semifinále, ve kterém pak výhrou 1:0 porazili tým Milana Javornického mladšího RFC M.O.R.D., si tímto opravdu zasloužili.
Druhou semifinálovou dvojici pak tvořili borci z velmi omlazeného týmu F.C.Pája a hráči Radonic. Tady o postupujícím do finále rozhodovaly až penalty; poslední úspěšnou vstřelil nejstarší hráč Pájů, ač k pokutovému kopu vůbec nastoupit nechtěl. Ale musel.
Finále bylo opět dlouho bezbrankové, ale štěstěna se nakonec přiklonila k Peacockovým. A tak pohár pro vítěze pyšně zvedl nad hlavu tým sice nového jména, zato plný „starých známých“ tváří.
A ptáte se, co domácí tým SK RSC Přezletice? Nepostoupil ze základní skupiny, ale mají můj obdiv za to, že dokázali udržet tempo, bohužel ne už tak skóre, s hráči skoro o generaci mladšími. A ještě ke všemu v minimálním počtu! Kde jste, Přezleťáci, že nepostavíte mužstvo z vlastních řad, které by dokázalo vyhrát pohár svého rodáka! Ten hrál tam za ty a ten zas za tyhle … škoda.
Takže zase za rok a doufejme, že bude stejně krásné počasí, které přiláká na přezletický „trávník“ i pomyslné tribuny daleko větší počet fotbaluchtivých diváků, kteří budou jako jeden muž skandovat: Přezletice, do toho!
LČ