Sweden cup 2009
Rok se s rokem sešel a poslední sobotu v srpnu se na přezletických kurtech konal již 4.ročník nohejbalového turnaje trojic SWEDEN CUP 2009.
Podrobné výsledky toho turnaje přinese podzimní číslo našeho zpravodaje, podíváme se zde proto na sportovní klání očima diváka; a že se bylo nač dívat – útočné souboje u sítě se střídaly s akrobatickými obětavými kousky při vybírání smečí do zadní části hřiště či odvážné leč často neúspěšné doběhy míče až na vedlejší kurt. Zvláštním, o to však zábavnějším, zážitkem pro mě byl průchod několika mladých mužů s ohromnými baťohy ulicí U Hřiště směr Vinoř a ptali se, kudy na vlak?!
Počasí bylo krásné, jen místy příliš větrné a tak se občas oba kurty zahalily do antukového oblaku. Nadýchaný cihlový prach se ale dal spláchnout výtečným pivem či ZCELA ZDARMA čepovanou černou limonádou s příchutí coly. Každý účastník měl v rámci startovného nárok i na jednu klobásku na grilu; ty včetně masa byly pro návštěvníky a diváky volně k prodeji.
Letošní herní systém turnaje prý způsobil únavu u některých borců, kterým po zápasech v základní části došly síly a o účast v podvečerním finále usilovali marně. Což byl případ Sršňů, kteří si dělali velké ambice na vítězství; bohužel skončili v semifinále.
Finále samotné bylo velkou a vyrovnanou bitvou mezi profesionály z Podolánky a pravděpodobně trojicí místních borců (zde se omlouvám, ale rozklíčovat všechny hráče se mi letos ještě nepodařilo ). Podolánečtí se sice soustřeďovali před finálovým zápasem partičkou mariáše, aby nebyli přemotivováni, bohužel se tento krok neukázal jako dobrý - nejtěsnějším výsledkem zápas prohráli. Samozřejmě k velké radosti Přezleťáků. Boj to byl lítý a průběžné výsledky jednotlivých setů dokládají vyrovnanost obou mužstev – štěstí se pak po zásluze (jak jinak, když jsou Přezletice pořadateli, no ne?) přiklonilo na stranu domácích.
A tak návštěvníci restaurace Na statku mohou od neděle obdivovat velký skleněný modrý pohár pro vítěze letošního ročníku Sweden cupu, který se pyšně tyčí na osvětleném příborníku. A jak jsem zaslechla, příští léto by měl získat společnost – zelený pohár pro vítěze 24. ročníku Memoriálu Emana Javornického. A tomu já říkám výzva.
LČ