Cesty a cestování v minulých stoletích
V úterní podvečer 21. října se ve společenském sále OÚ konala jedna z posledních besed o historii naší obce. Najít nosné téma nebylo vůbec jednoduché, přesto námět „cesty a cestování“ otevíral velký prostor ke vzpomínkám.
Bohužel chyběla „tahounka“ všech dřívějších besed paní Věra Adamcová, která na jaře tohoto roku náhle zemřela, a nemohla tak připomenout doby jejích rodičů a prarodičů. Besedování se tak skládalo jen z vlastních vzpomínek skoro 20 lidí; a i to bylo velmi zajímavé.
Cestování ve válečných letech do Prahy bylo opravdu zajímavé – nejlepší bylo jet na kole Na Krocínku, kde byla dřevěná bouda jako úschovna kol, a po schodech pěšky dolů kolem Odkolka do Vysočan. Chodilo se ale i pěšky, protože autobusů opravdu moc nejezdilo.
Za války se začalo chodit do Kbel na vlak, protože Němci zde vybudovali zastávku; do té doby se chodilo na nádraží v Satalicích. Vzpomínalo se i na velké železniční neštěstí v roce 1942, kdy se ve Kbelích srazily vlaky a tato srážka si vyžádala mnoho lidských životů.
I do Brandýsa se jezdívalo na kole a paní Malá se nám všem svěřila se svým opravdu hrůzostrašným zážitkem při cestě do Brandýsa, kam vezla „šatenky“ od svého strýce pana Jeřábka.
Nechodilo se pěšky jen za prací, ale i za zábavou – do Kbel do Liďáku na „čaje“, na zábavu do Veleně a jiných blízkých obcí.
Vzpomenuly se i průvody na 1. máje – z Přezletic se chodívalo průvodem do Brandýsa, později do Vinoře. V čele chodívali sportovci vedení panem Vojkou – všichni měli oblečeny své sportovní dresy či úbory. A jak tak šel průvod po silnici k vinařskému cukrovaru a zatočil na hlavní silnici do Brandýsa, připojili se k němu občas i někteří Přezleťáci, kteří už od večera pálili čarodějnice na Tykačce a vydrželi u ohně celou noc :-)
Od průvodů jsme se dostali i ke spartakiádám a ochotnickému divadlu a paní Olga Hanzlíková přišla s nápadem uspořádat na toto téma ještě jednu besedu a poprosit o hlavní slovo pana Huličku, nestora přezletické hudební scény.
V teple a při kávě nebo čaji se velmi příjemně vzpomíná a tak dvě hodiny uplynuly jako nic. Při rozloučení a poděkování za účast organizátorka paní Hanzlíková zmínila blížící se podvečerní setkání seniorů, na které všechny přítomné srdečně pozvala spolu se starostkou ing. Vrecionovou.
LČ
Fotogalerie
