Podzimní setkání seniorů
Už se stalo dobrou tradicí, že jeden listopadový podvečer je vyhrazen jen a jen pro naše dříve narozené Přezleťáky. Letos shodou okolností toto setkání připadlo opět na svatého Martina, který sice nepřijel na bílém koni, ale přivezl nám letošní první mladé víno – Svatomartinské, které tak bylo báječným přípitkem na uvítanou.
Před 17.hodinou už byly skoro všechny stoly obsazené a sálem šuměl hovor i cinkání sklenic – červené i bílé víno, čepované pivo, káva a minizákusky včetně toho „zdravého“ slaného zobání, to vše bylo příchozím k dispozici. O své hosty se staraly jako vždy báječně Olininy „holky“.
Večeře se podávala o půl šesté a chvíli předtím už se vůně přírodních řízků a brambor linula z předsálí. Kuchař i číšník z restaurace Na statku si zde otevřeli „výdejové okénko“, jen stravenky se neodevzdávaly, nejsme přece ve škole :-)
A po večeři přišel čas na hudbu, zpěv a tanec. Harmoniku pana Zahradníčka tentokrát nedoprovázelo elektrické piano pana Zahradníčka ml., neboť ho skolila chřipka, a vše tak leželo jen harmonikářových bedrech. Důležité ale bylo, že byla živá muzika, která hrála ty nejlepší „kousky“ k tanci i zpěvu. A je-li během pauzy k dispozici tekuté občerstvení na dočerpání sil, nechce se ani domů, vždyť ty televizní seriály stejně budou co nejdřív opakovat.
Všechno má svůj konec (já vím, jen jitrnice má dva :-) a tak se můžeme všichni těšit na jaro, na další Jarní podvečerní setkání při … Ale to bude třeba překvapení.
LČ
Fotogalerie
