Roztančení senioři
Je téměř nemyslitelné, aby se na začátku jara nesešli naši senioři a nestrávili společně odpoledne, podvečer a mnohdy i pozdní večer. Nejinak tomu bylo i ve středu 14.dubna, kdy se pořádalo tradiční jarní setkání seniorů spojené s hudbou k poslechu, ale především tanci.
Posledních pár let jsou tato setkání (bývají dvakrát do roka, většinou listopad a duben) vždy něčím ozvláštněna – na podzim to je degustace svatomartinského mladého vína a na jaře to bývá třeba hudební host. Skvělý tah se povedl Olince Hanzlíkové, hlavní organizátorce, když domluvila hodinové vystoupení pana Richarda Adama, swingového zpěváka, jenž svými písničkami zejména v 50.letech provázel taneční zábavy, na kterých si „užívali“ skoro všichni přítomní v sále.
Když v 17 hodin přicházel roztančeným krokem pan Adam na pódium společenského sálu, provázel ho potlesk skoro 60 párů rukou. A když spustil svým podmanivým hlasem největší „pecky“ svého repertoáru jako Serenáda, Páni kluci, Kristýnku či Vlak jede krajinou a jednotlivé písničky prokládal vzpomínkami na jejich vznik, publikum bylo jeho. Ke konci pořadu si přizval hosta, též swingovou zpěvačku Danu Chytilovou, která „vystřihla jako z partesu“ Růžovou krinolínu a Slunečnici, nemohli si spolu nezazpívat i duet (původně nazpívaný s Ivetou Simonovou) svatební písně. Závěrečného Cestáře už zpíval z plných plic celý sál i předsálí. Ačkoliv Richard Adam letos oslaví kulaté 80.narozeniny, jeho životní elán by mu mohl závidět lecjaký „mlaďoch“.
Před dalším programem je třeba se posilnit, proto nastává po šesté hodině čas na večeři. A co jiného by to mělo být než bramborový salát se smaženým řízkem; pro naprostou většinu z přítomných „bašta“. I když pár nespokojenců se našlo, bohužel se nejde zavděčit všem.
Po večeři pódium obsazují pánové Zahradníček a Zahradníček a parket čeká. Čeká a čeká, a nikdo se dlouho nemá k tanci. Až rázné pokyny paní Řachové „Pánové šup šup a vyzvěte dámy k tanci“ osazenstvem sálu zahýbají a na parketu objevuje první pár, zatím čistě ženský, ale naštěstí se Přezleťáci nenechají zahanbit a během krátké doby pro změnu parket ani nestačí. Někteří tančí i v zadní části sálu. Klobouk dolů před panem Tupálkem, který protáčí s úsměvem na rtech jak paní Schneiderovou, tak paní Malou (fotogalerie je toho důkazem :-), a to jsou ročníky let dvacátých.
Ačkoliv jsem se zprvu obávala, že budu se svým foťákem rušit a obtěžovat, zjistila jsem, že opak je pravdou a dokonce jsem byla „pokárána“, že některé tváře prý dostatečně nefotografuji. Tímto se všem omlouvám a příště se určitě polepším .
Tančilo, pilo a veselilo se skoro do půlnoci. Aleje zůstaly čisté,
ventilky na kolech také nebyly preventivně vyšroubovány a slova díků za
krásně strávený večer odcházejících Přezleťáků – to je pro
všechny organizátory podvečerního setkání seniorů největší
odměnou.
Takže vážení a milí, zase na podzim, u svatomartinského a „Možná
přijde i kouzelník“.
LČ
Fotogalerie
